Zveme vás na procházku do oblasti na pomezí Evropy a Asie. Na Kavkaz. Nabídneme vám, v několika následujících příspěvcích, možnost poznat více místa, tradice, zvyky i novinky regionu odkud pochází naše vína, která dovážíme do České republiky.
Kavkaz je místem, kde se víno vyrábí již po tisíciletí. Hrozny se zde pěstují na úbočích hor a na slunných svazích v kvalitní půdě. Vinice jsou umístěny v nadmořských výškách 1.000 - 1.500 m n.m., které umožňují růst hroznů s intenzivní chutí a vůní.
Hrozny se zde pěstovaly a víno prokazatelně vyrábělo ještě před příchodem Řeků a Římanů. Vinice a vinohrady se zde rozkládají na rozsáhlých územích, a každý koutek regionu se může pochlubit vlastním specifickým typem vína.
V naší vinotéce máte možnost ochutnat nejlepší kavkazská vína, která jsou vyráběna z tradičních odrůd hroznů. Vína jsou skvělou volbou pro všechny, kdo hledají nejen vynikající chuť a vůni, ale také autenticitu a tradici. Pokud máte rádi vína s bohatou historií a chutí, Kavkaz je pro vás tou správnou volbou.
Dnes spolu navštívíme Arménii.
1) Geografie a historický vývoj oblasti
2) Historie výroby vína
3) Vinařské oblasti
4) Odrůdy vinné révy
5) Tradiční výroba vína a dnes
1) Arménie je hornatá země v jižní části Kavkazu v Západní Asii. Nachází se mezi Tureckem na západě, Gruzií na severu, Ázerbájdžánem na východě a Íránem na jihu. Arménie má rozlohu 29 743 km² a zhruba 3 miliony obyvatel.
Historie Arménie sahá až do pravěku, ale záznamy o této oblasti se začaly psát až v době antického Řecka. V průběhu staletí byla Arménie vystavena invazím Perské říše, Makedonské říše a Římské říše. V roce 301 n.l. se Arménie stala prvním státním útvarem, který přijal křesťanství jako své oficiální náboženství. V průběhu následujících staletí byla Arménie součástí Byzantské říše, Peršské říše a Osmanské říše.
V roce 1918 se Arménie stala nezávislým státem, ale brzy poté, v roce 1922, byla obsazena Sovětským svazem. Bolestným obdobím novodobých dějin byla Arménská genocida. Systematická masová vražda Arménů, kteří žili v Osmanské říši v letech 1915 až 1923. Během této doby byly Arméni deportováni, mučeni a zabíjeni ze strany osmanských úřadů a vojáků. Odhaduje se, že během genocidy zemřelo více než 1,5 milionu Arménů. V roce 1991 se Arménie stala nezávislou zemí poté, co se Sovětský svaz rozpadl.
Bohužel v době divokého dělení Sovětského svazu došlo k eskalaci dlouhodobého národnostního konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu, což je etnicky arménská oblast v Ázerbájdžánu. V roce 1988, když se SSSR rozpadl, Náhorní Karabach, který byl součástí Ázerbájdžánské SSR, požadoval nezávislost a následně byla vyhlášena Náhornokarabašská republika.
Tento konflikt v letech 1991 až 1994 vedl k válečnému střetu mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami, přičemž Arménie podpořila separatisty v Náhorním Karabachu. V roce 1994 byla podepsána dohoda o příměří, která ukončila bojové operace, ale nevyřešila základní problém konfliktu.
Od té doby se konflikt občas zhoršil a v roce 2020 vypukly intenzivní boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem. V říjnu 2020 byla uzavřen mírová dohoda, kterou se konflikt dočasně ukončil, přičemž oblast Náhorního Karabachu zůstává de facto pod kontrolou Arménie a zbylé oblasti byly vráceny Ázerbájdžánu. Konflikt však zůstává nevyřešen a stále je to citlivé téma v obou zemích, včetně opakujících se horkých fází konfliktu.
V současné době je Arménie demokratickou republikou s prezidentským systémem vlády.
2) Arménie má bohatou historii výroby vína, která se datuje až do doby před 6 000 lety. Archeologické nálezy ukazují, že v této oblasti byla kultivace hroznů a výroba vína prováděna v průběhu věků, a to i během vlády Peršanů, Řeků, Římanů, Byzantinců a Osmanské říše.
Jeskyně Areni-1 v Arménii v oblati Voyats Dzor je známá tím, že v ní byla objevena jedna z nejstarších dochovaných výrob na vína na světě. Podle archeologických výzkumů bylo toto místo používáno k výrobě vína již před více než 6000 lety. Byly zde nalezeny artefakty, jako jsou hliněné nádoby a stopy po hroznové šťávě, které svědčí o tom, že se zde vyrábělo víno pomocí tradičních metod, jako je lisování hroznů nohama a ukládání do hliněných nádob pro fermentaci. Tento objev podtrhuje význam Arménie jako kolébky vinařství a zároveň ukazuje, jak důležitou roli hrálo víno v kultuře a životě starověkých civilizací.
3) Vinohrady se nacházejí v horských oblastech Arménie, v nadmořských výškách až 1200 metrů nad mořem. Arménie je rozdělena do 5 hlavních vinařských oblastí:
- Ararat Valley - Nachází se v údolí řeky Araks, nedaleko od hlavního města Jerevanu. Toto údolí je největším a nejproduktivnějším vinařským regionem v Arménii. Zde se pěstuje většina arménských odrůd hroznů, včetně Karmraze, Areni a Voskehatu.
-
Vayots Dzor - Nejvýznamnější oblast pro výrobu vína je Vayots Dzor, často nazývaná "království arménského vína". Je domovem nejstaršího vinného sklepa na světě - jeskyně Areni. Vinná reva roste v nadmořské výšce 1 000 až 1 800 metrů. Klima zde je suché. Léta jsou horká a zimy mrazivé, s teplotami klesajícími až na -30 ℃. V těchto drsných podmínkách přežívají pouze nejsilnější révy. Oblast je vyhlášená pěstováním variet odrůdy Areni.
-
Tavush - Nachází se v severovýchodní části Arménie, na hranicích s Gruzií a Ázerbájdžánem. Tento region je známý pro své červené víno a pěstuje se zde odrůda hroznů Tavush.
-
Armavir - Nachází se v západní části Arménie. Armavir je pravděpodobně nejteplejší. Letní teploty zde někdy dosahují až 40 ℃. Je to země brandy (též známé jako arménský koňak), ale z této oblasti pocházejí i některá kvalitní bílá vína. Révy rostou na vulkanických půdách v nadmořské výšce 900-1 100 metrů. Hlavními odrůdami jsou bílá Kangun a červená Haghtanak.
- Aragatsont - Nachází se na západě Arménie a zažila v posledních letech největší investice a rozvoj vinařství ze všech oblastí. V důsledku toho zde vzniklo několik nových moderních vinných sklepů. To a blízkost k Jerevanu činí Aragatsotn atraktivním cílem pro milovníky vína a vinařské turistiky. Vinice jsou vysázeny v nadmořské výšce 1 100-1 400 metrů. Velkou část půd zde tvoří sopečná láva. Hlavními odrůdami jsou bílá Kangun, a Voskkehat a červená Areni Noir.
4) Celkově jsou vinařské oblasti Arménie charakterizovány suchým kontinentálním klimatem, vysokou nadmořskou výškou a hornatým terénem. To dává arménským vínům unikátní chuťové vlastnosti a charakter.
Na oficiálním seznamu odrůd révy vinné je v Arménii zapsáno 27 odrůd a níže uvádíme ty nejznámější. Genetická pestrost odrůd vinné révy v této oblasti je však mnohem širší, neboť dlouhá historie a fakt, že v oblasti Kavkazu nedošlo k invazi Phyloxery umožnilo zachování mnoha jedinečných odrůd a jejich variet. Všechny tyto "zapomenuté" odrůdy jsou v posledních desetiletích předmětem studia nejen milovníků vína, ale i široké vědecké obce.
- Areni Noir - červená odrůda, která je považována za nejvýznamnější a nejstarší arménskou odrůdu. Vyrábí se z ní hladká, elegantní vína. Často se jí přezdívá arménský Pinot Noir.
- Kangun - bílá odrůda, která je hojně vysazována v Armaviru vyniká okouzlující vůní a chutí ovoce a květin
- Voskehat - bílá odrůda, která se pěstuje především v oblasti Aragatsotn. Pokud je Areni králem arménských hroznů, Voshehat je rozhodně královnou. Tato bílá odrůda vytváří ohromující vína s plným tělem se smetanovou texturou a řadou ovocných a cukrářských chutí
- Kakhet - nově Milah, červená odrůda zodpovědná za strukturu a chuť v mnohých cuveé, používá se též při výrobě sladkých fortifikovaných vín
- Kakhet - červená odrůda, která se pěstuje především v oblasti Ararat. Hakhtanak má obrovský potenciál stárnutí. Vína vykazují vyzrálé třísloviny, robustní strukturu a bohatou chuť ostružin, černého rybízu a švestek.
Areni Noir 
Voskehat 
Pohled na Velký a Malý Ararat z vinařství Armenia Wine
V Arménii dochází v posledních letech k bouřlivému rozmachu vinařství. V dobách Sovětského Svazu byla většina produkce podřízena myšlence dosažení co nejvyšších výnosů a většina hroznů byla využita na výrobu brandy. S návratem demokracie, soukromého vlastnictví a příchodem rodáků i zdrojů z celosvětové arménské diaspory dochází k masivní výsadbě nových vinohradů. Využívání tradičních autochtonních odrůd, vybavení vinařství nejmodernějším vybavením, ale i k návratu tradičních způsobů výroby vína.
Tisíciletá metoda výroby v Karas je jedinečnou arménskou tradicí a charakteristickou značkou arménského vína. Tyto velké hliněné amfory se používají ke kvašení a zrání vín po několik tisíciletí. Tato metoda se během 20. století téměř ztratila. Naštěstí si v polovině roku 2000 několik vinařů uvědomilo, že metoda karas je součástí jedinečné identity arménských vín. Výsledkem je, že dnes stále více vinařství experimentuje s touto metodou.
Tradičně jsou asi dvě třetiny karas zakopány pod zemí, zatímco jedna třetina je ponechána nad povrchem, což vytváří přirozenou regulaci teploty.
Namleté hrozny se nechají fermentovat v karasech. Karasy jsou obvykle velké a objemné, a jsou vyrobeny z místní hlíny s vysokým obsahem minerálů. Po fermentaci se karasy uzavřou a víno se nechá zrát několik měsíců až několik let, až se dosáhne požadovaného stupně zralosti. Během této doby se víno často podrobí spontánnímu malolaktickému kvašení, který přidává jemnost a harmonii chuťových vlastností. Podle rozhodnutí vinaře a záměru výsledné chuti se víno po určité době po ukončení fermentace (měsíce až rok) přečerpá a může dále zrát v Karasu, dubovém sudu, nebo nerezovém tanku. Někteří vinaři vina před lahvováním ani nepodrobují filtraci a tím dosahují maximálně autenticity vína s minimem zásahů.
Metoda výroby vína v karasech se stala populární v posledních letech díky rostoucímu zájmu o přírodní a biodynamické víno, které neobsahuje žádné přidané chemické látky. Víno vyrobené touto metodou má charakteristickou chuť a aroma a často má jemnou tříslovinku a výrazný minerální základ.
